ekipa
[ʔekɪpa]
(2. j. -py)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1. sport
sportovní družstvo, motoristický nebo jezdecký tým ap.:
fotbalová / skokanská / běžecká ekipa
tovární ekipa VW
početná ekipa hokejistů
trenér vítězné ekipy
Na loňském šampionátu vybojovala česká ekipa 14. místo.
2. kolokviální vyšší
skupina lidí spjatých společným úkolem, zájmem, činností, tým:
člen vládní ekipy
Na novém albu dělal s ekipou ostřílených hudebníků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔekɪpa]
(2. j. -py)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1. sport
sportovní družstvo, motoristický nebo jezdecký tým ap.:
fotbalová / skokanská / běžecká ekipa
tovární ekipa VW
početná ekipa hokejistů
trenér vítězné ekipy
Na loňském šampionátu vybojovala česká ekipa 14. místo.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
skupina lidí spjatých společným úkolem, zájmem, činností, tým:
člen vládní ekipy
Na novém albu dělal s ekipou ostřílených hudebníků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)