bílé
[biːleː]
(2. j. bílého)
podstatné jméno rodu středního
1.
světle zbarvené víno vyrobené z hroznů bílých (a některých červených nebo modrých) odrůd vinné révy, bílé víno:
sklenka bílého
popíjet bílé
V létě podáváme chladivé bílé.
2.
oblečení bílé barvy:
nevěsta v bílém v bílých šatech
vdávat se v bílém
být oblečen do bílého
Chce být doktor, chodit v bílém a léčit lidi. v bílém plášti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːleː]
(2. j. bílého)
podstatné jméno rodu středního
1.
světle zbarvené víno vyrobené z hroznů bílých (a některých červených nebo modrých) odrůd vinné révy, bílé víno:
sklenka bílého
popíjet bílé
V létě podáváme chladivé bílé.
2.
oblečení bílé barvy:
nevěsta v bílém v bílých šatech
vdávat se v bílém
být oblečen do bílého
Chce být doktor, chodit v bílém a léčit lidi. v bílém plášti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)