Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví a složené výrazy
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.) a podstatná jména užívaná jen v množném čísle (jen mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

bída
[biːda]
(2. j. bídy, 2. mn. běd)
podstatné jméno rodu ženského
1.
stav nedostatku životních potřeb, hmotných prostředků syn. nouze 1, chudoba:

materiální bída
bída válečné doby
trpět bídou
upadnout do bídy
žít na hranici bídy
Téměř čtvrtina lidstva žije v naprosté bídě.
Nemá tolik peněz, aby rodinu vyvedla z bídy.

2. (o co, o koho)
skutečnost, že schází žádoucí množství něčeho, někoho, stav, pocit nedostatku věcí, lidí aj. syn. nouze 2, nedostatek:

Mezi absolventy je bída o učitele matematiky.
V poslední době mají lidé v regionu bídu o potraviny.
V době bídy o dřevo se chodívalo na pařezy.

3. expresivní
obtížný stav, nepříjemná, nevyhovující situace způsobená problémy, nefungováním něčeho, těžkost, nesnáz:

Fotbalový tým se dostal z herní a výsledkové bídy.
Bída naší situace spočívá v tom, že naše problémy nikoho nezajímají.

4. expresivní
co je nevyhovující, zprav. v mravním smyslu (chování, jednání, čin ap.) syn. špatnost, ubohost:

morální bída společnosti
duchovní bída způsobená totalitou
Materialismus vede k mravní bídě člověka.
Není jim lhostejná bída našeho politického života a chtěli by změnit věci k lepšímu.


bída s nouzí
1. velký nedostatek životních potřeb:

Herectví přinášelo kočovný život a bídu s nouzí.
2. něco špatného, nevyhovujícího:

Od druhé třetiny předváděli hokejisté bídu s nouzí.
→ doklady v korpusu
devatero řemesel, desátá bída
(přísloví) zkušenosti z mnoha oborů nebývají vždy zárukou úspěchu v zaměstnání, životě

→ doklady v korpusu
dostat bídu expresivní

dostat vynadáno, být podroben intenzivní kritice

je to bída (s nouzí)
něco je špatné, obtížné, nevyhovující:

Medu je letos málo, je to bída.
Venku se nám celou sezonu daří, ale doma je to bída, většinu zápasů jsme prohráli.
Na jaře sem jezdí školy v přírodě, jinak během roku je to bída, hostů je málo.
Nemůžu sehnat práci, je to bída s nouzí.
Zpěvaččina loňská deska byla bída s nouzí.

→ doklady v korpusu
lesk a bída něčeho
klady a zápory, silné a slabé stránky něčeho:

Inscenace reflektuje lesk a bídu české povahy.
Jeho sloupky humorně komentují lesk a bídu české politiky.

→ doklady v korpusu
navoněná / lesklá bída
co chce, má působit honosně, bohatě, kvalitně, ale jde jen o zdání, skutečnost je mnohem horší:

Otcův plat byla navoněná bída.
Tenhle notebook je lesklá bída, konkurence má lepší nabídku.
Klient velmi rychle pozná, jestli mu nachystáte navoněnou bídu nebo poskytnete skutečně kvalitní službu.

→ doklady v korpusu
obraz bídy a utrpení
něco velmi špatného, plného nedostatků:

Některá nádraží jsou obrazem bídy a utrpení, všude špína a devastace.
Kvalita jeho práce, pokud do práce vůbec dorazí, je obraz bídy a utrpení.

→ doklady v korpusu
při vší bídě
v dané situaci, při vědomí nedostatků něčeho:

Při vší bídě to byla nejlepší vláda, kterou jsme v posledním desetiletí měli.
→ doklady v korpusu
přišla bída na kozáky / kozáka
(přísloví) nastala náročná situace, začaly potíže

→ doklady v korpusu
s bídou
s obtížemi, stěží, sotva:

Rozuměl jsem s bídou každému desátému slovu.
Její výdělek stačí s bídou na zaplacení elektřiny a základní obživu.
Teploty se vyšplhaly s bídou na dvacítku.

→ doklady v korpusu
třít bídu (s nouzí) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dřít bídu (s nouzí)

žít ve velmi skromných podmínkách, mít hmotnou nouzi, živořit:

Nešlo mu o kariéru, ale nehodlal ani třít bídu.
Pokud v důchodu nechceme třít bídu s nouzí, nezbývá nám než začít včas sami spořit.
Nikdy jsme se ženou nežili v blahobytu, ale nedřeli jsme ani bídu.
J
eho rodina dřela bídu s nouzí a často ani neměla na kousek chleba.

→ doklady v korpusu

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)