básnický
[baːsňɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k básni, básním, k básníkovi 1 (autorovi básní), básníkům:
básnická sbírka / antologie / prvotina
básnická skladba, básnický cyklus
básnická tvorba
básnické umění
česká básnická tradice
básnická škola, básnický směr
představitelé mladé básnické generace
vyhlásit básnickou soutěž
pořádat básnická čtení
První básnické pokusy publikoval v době studií.
□ básnická povídka literární věda
kratší až střední veršovaná skladba obsahující příběh s ústřední postavou a dramatickou zápletkou • takový literární žánr
syn. veršovaná povídka
2. (2. st. -ičtější)
charakteristický pro báseň, básně, básníka 1 (autora básní), básníky • připomínající báseň, vyznačující se obrazností, obrazotvorností, vzletností ap., poetický:
básnický jazyk, básnická řeč
básnická imaginace / fantazie
sugestivní básnická metafora
uhrančivé básnické obrazy
básnické vidění světa
básnický talent, básnické nadání
citlivá básnická duše
vyprávění plné básnické nadsázky
Písně mají krásné melodie a křehké básnické obraty.
Nový překlad sbírky je básničtější.
□ básnická licence
1. literární věda možnost odchýlit se v literární tvorbě od jazykové normy nebo od věcné správnosti • taková odchylka v literárním díle
2. větší nebo menší odchylka od věcné správnosti vůbec
◊ mít básnické střevo kolokviální vyšší
mít vlohy, nadání pro literární tvorbu, zejména pro psaní básní:
Krásný článek, máš básnické střevo.
Má básnické střevo, když je nějaká příležitost, vymyslí vtipnou básničku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːsňɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k básni, básním, k básníkovi 1 (autorovi básní), básníkům:
básnická sbírka / antologie / prvotina
básnická skladba, básnický cyklus
básnická tvorba
básnické umění
česká básnická tradice
básnická škola, básnický směr
představitelé mladé básnické generace
vyhlásit básnickou soutěž
pořádat básnická čtení
První básnické pokusy publikoval v době studií.
□ básnická povídka literární věda
kratší až střední veršovaná skladba obsahující příběh s ústřední postavou a dramatickou zápletkou • takový literární žánr
syn. veršovaná povídka
2. (2. st. -ičtější)
charakteristický pro báseň, básně, básníka 1 (autora básní), básníky • připomínající báseň, vyznačující se obrazností, obrazotvorností, vzletností ap., poetický:
básnický jazyk, básnická řeč
básnická imaginace / fantazie
sugestivní básnická metafora
uhrančivé básnické obrazy
básnické vidění světa
básnický talent, básnické nadání
citlivá básnická duše
vyprávění plné básnické nadsázky
Písně mají krásné melodie a křehké básnické obraty.
Nový překlad sbírky je básničtější.
□ básnická licence
1. literární věda možnost odchýlit se v literární tvorbě od jazykové normy nebo od věcné správnosti • taková odchylka v literárním díle
2. větší nebo menší odchylka od věcné správnosti vůbec
◊ mít básnické střevo kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít vlohy, nadání pro literární tvorbu, zejména pro psaní básní:
Krásný článek, máš básnické střevo.
Má básnické střevo, když je nějaká příležitost, vymyslí vtipnou básničku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)