bán
[baːn]
(2. j. bána, 3., 6. j. bánovi, bánu, 1. mn. bánové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨srb.<tur.⟩
historické
1.
(ve středověku a raném novověku) dědičný vládce některých území na Balkáně a v maďarském pohraničí:
Za vlády bána Kulina se Bosna osamostatnila.
2.
(od středověku do roku 1918) královský místodržící v Chorvatsku:
vojenské tažení chorvatského bána Jelačiče
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːn]
(2. j. bána, 3., 6. j. bánovi, bánu, 1. mn. bánové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨srb.<tur.⟩
historické
1.
(ve středověku a raném novověku) dědičný vládce některých území na Balkáně a v maďarském pohraničí:
Za vlády bána Kulina se Bosna osamostatnila.
2.
(od středověku do roku 1918) královský místodržící v Chorvatsku:
vojenské tažení chorvatského bána Jelačiče
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)