bílo-
[biːlo]
1.
mající odstín do bíla:
bílorůžové květy
bílošedé kameny
2.
mající bílou barvu:
bílo-růžové šaty
bílo-šedé ponožky s proužky
bílo-červená vlajka
bílo-modrý dres
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːlo]
1.
mající odstín do bíla:
bílorůžové květy
bílošedé kameny
2.
mající bílou barvu:
bílo-růžové šaty
bílo-šedé ponožky s proužky
bílo-červená vlajka
bílo-modrý dres
Poznámka Označuje-li složené přídavné jméno dvě oddělené barvy, píše se mezi oběma částmi spojovník (např. modro-žluté pruhované tričko). Označuje-li barevný odstín, píše se přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílá s nádechem do modra).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)