bídný
[biːdniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
mající hmotný nedostatek, žijící v bídě • svědčící o tom, chudý syn. nuzný, chudobný:
bídní obyvatelé chudinských čtvrtí
bídná chatrč
Pochází z bídných poměrů.
2. expresivní
nevyhovující kvalitou, množstvím ap. syn. špatný, ubohý:
bídná úroda
bídná znalost angličtiny
Dostává bídný plat.
Dům byl v bídném stavu.
Hráči podali bídný výkon.
V senátních volbách je účast ještě bídnější než ve volbách do sněmovny.
3. expresivní
vzbuzující lítost, soucit, politováníhodný syn. ubohý, žalostný:
bídný úděl
Na bídné živoření jí zůstane jen invalidní důchod.
4. zastaralé, hanlivé
jednající v rozporu s morálními zásadami, morálně špatný • svědčící o tom syn. ničemný, hanebný, podlý:
bídný padouch / hříšník
bídná lež
◊ bídný červ hanlivé, někdy žertovné
1. člověk jako slabá a bezmocná bytost neschopná někomu silnějšímu odporovat, čelit vlivu okolí ap.:
Realita je tvrdá a těžko v ní obstojí nějaký bídný červ.
2. bezcharakterní, zlomyslný člověk:
Nějaký bídný červ mi ukrad mobil.
Jsi zkažený bídný červ, co podvádí lidi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːdniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
mající hmotný nedostatek, žijící v bídě • svědčící o tom, chudý syn. nuzný, chudobný:
bídní obyvatelé chudinských čtvrtí
bídná chatrč
Pochází z bídných poměrů.
2. expresivní
nevyhovující kvalitou, množstvím ap. syn. špatný, ubohý:
bídná úroda
bídná znalost angličtiny
Dostává bídný plat.
Dům byl v bídném stavu.
Hráči podali bídný výkon.
V senátních volbách je účast ještě bídnější než ve volbách do sněmovny.
3. expresivní
vzbuzující lítost, soucit, politováníhodný syn. ubohý, žalostný:
bídný úděl
Na bídné živoření jí zůstane jen invalidní důchod.
4. zastaralé, hanlivé
jednající v rozporu s morálními zásadami, morálně špatný • svědčící o tom syn. ničemný, hanebný, podlý:
bídný padouch / hříšník
bídná lež
◊ bídný červ hanlivé, někdy žertovné
1. člověk jako slabá a bezmocná bytost neschopná někomu silnějšímu odporovat, čelit vlivu okolí ap.:
Realita je tvrdá a těžko v ní obstojí nějaký bídný červ.
2. bezcharakterní, zlomyslný člověk:
Nějaký bídný červ mi ukrad mobil.
Jsi zkažený bídný červ, co podvádí lidi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)