Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[bježet]
(3. j., 3. mn. běží, rozk. běž, poběž, bud. poběží, bude běžet, čin. běžel)
sloveso nedokonavé
1. (kdo běží odkud; kudy; kam; ~)
rychle se pohybovat za pravidelného střídání nohou, a to tak, že se v určitém okamžiku ani jedna noha nedotýká země:
běžet z kopce / do kopce
běžet rychle / pomalu
Chlapci běželi parkem.
Běžela dolů po schodech.
Přes pole běželo stádo srnek.
Pes jim běžel naproti.
Běžela k němu a objala ho.
Honem, poběž sem!
Chvíli šel, chvíli běžel.
2. (kdo běží co)
účastnit se závodu v běhu:
běžet štafetu
Maraton běželo skoro osm tisíc běžců.
V sobotu se poběží závod na 15 km.
3. (kdo běží co; jak)
účastnit se závodu v běhu na lyžích • jet na běžkách:
První závod běžel na běžkách loni v prosinci.
Závěr trojkombinace poběží závodníci na lyžích volnou technikou.
Dálkový závod lyžařů se běžel v americkém státě Wisconsin.
4. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychle jít, spěchat při vyřizování nějaké záležitosti:
Běžel na nákup / na poštu.
Běž se umýt!
Celá vystrašená běžela pro doktora.
Ráno v sedm jsem běžela na přednášku.
Rovnou z práce běžela domů za dětmi.
Běž dovnitř, ať nenastydneš.
I když bych u vás ještě rád zůstal, musím už běžet. odejít
5. (co běží po čem)
(o věcech)
rychle se pohybovat:
Tužka běží po papíře.
Prsty běží po strunách harfy.
6. (co běží jak; jak dlouho; ~)
(o strojích, o zařízeních ap.)
být v chodu, v činnosti:
Elektrárna běží na plný výkon.
V rohu studia běžela kamera.
Aktualizace běžela přes noc.
Řidič vystoupil a nechal běžet motor.
Antivir běží na pozadí a kontroluje počítač.
7. (co běží jak; jak dlouho)
(o činnosti ap.)
uskutečňovat se v čase, probíhat:
Práce běží podle plánu.
Výstava fotografií poběží od začátku ledna.
Soudní jednání běží už dva roky.
8. (co běží kde; kdy; jak dlouho)
(o filmech ap.)
být vysílán, promítán:
Film už běží v kinech.
Seriál běžel 13 let.
Včera běžel v televizi fotbal.
Reklama běžela i na internetu.
Od osmi poběží nějaký dokument s historickou tematikou.
9. (co běží ~; jak)
(o čase)
nepřetržitě pokračovat, plynout syn. ubíhat:
Čas běží příliš rychle.
Běžela poslední minuta utkání.
Dnem podání žádosti začíná běžet lhůta pro vyřízení.
10. knižní (co běží odkud; kudy; kam)
(o cestě, o trase ap.)
vést určitým směrem, táhnout se, směřovat:
Cesta běží mezi zoranými poli.
Hranice běží po hřebenech hor.
Pěšina běží z vesnice k lesu.
11. neosobní (~ běží o co, o koho; komu {o co, o koho})
týká se něčeho, někoho • záleží na někom, na něčem syn. jít 13, jednat se:
Pořád nevím, o co běží.
Běží o to, kdo na svou stranu získá většinu.
Běží jim především o posílení vlastní moci.
Běželo jí o to, aby pořádně odvedla svoji práci.
◊ běž (s tím / něčím) do háje kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ vulgární běž (s tím / něčím) do hajzlu / prdele
odejdi, neobtěžuj • to, co říkáš, nabízíš ap., nikoho nezajímá
◊ [běžet / jet / utíkat ap.] jak(o) o závod
velmi rychle se pohybovat, běžet, jet:
Uslyšela jsem volání o pomoc, všeho jsem nechala a běžela jak o závod.
Náklaďák jel jako o závod.
V prudkém lijáku jsme utíkali jako o závod domů.
◊ [běžet / jet / utíkat ap.] jak(o) o život
velmi rychle se pohybovat, běžet, jet:
Běžel jsem jako o život, abych se tam dostal dřív než ostatní.
Mirek seděl za volantem a jel jak o život.
Strachy jsem utíkal jako o život.
◊ [jít / běžet ap.] jak(o) na / po drátku / drátkách
probíhat, fungovat ap. bez potíží, snadno, rychle:
Děti se podařilo evakuovat velmi rychle, vše šlo jako na drátku.
Díky perfektní organizační práci turnaj běžel jako na drátkách.
Všichni si pochvalují, že práce na stavbě běží jako po drátkách.
Na premiéře to na jevišti klapalo jako na drátkách.
◊ [jít / jet / běžet ap.] jak(o) po másle
probíhat, fungovat ap. bez potíží, snadno, popř. rychle:
Všechny přípravy zatím běží jako po másle.
Podařilo se mi ho přesvědčit, že všechno jde jako po másle.
Na začátku je pracné aplikaci nakonfigurovat, ale pak už to jede jak po másle.
Cesta probíhala jako po másle a v 8 hodin jsme byli na místě.
◊ kdo nevěří, ať tam běží
je to určitě pravda, člověk tomu musí věřit, ať se mu to líbí, nebo ne
◊ [letět / jet / běžet ap.] s větrem o závod
velmi rychle se pohybovat, běžet, jet:
Sejdeme se tak, abychom nemuseli letět s větrem o závod a byli tam včas.
Dostal jsem strach, že se nestačím vrátit domů včas, a běžel jsem s větrem o závod.
Jel na kole s větrem o závod.
Povolil koni otěže a už uháněli s větrem o závod přes pole.
◊ nechat něco / to běžet
nezabývat se něčím, nezasahovat do něčeho:
Nechci se s ní zbytečně hádat, ale nechat to jen tak běžet asi taky nemůžu.
Nemůže to tu dobře fungovat, když všichni nechají věci jen tak běžet a nestarají se o ně.
◊ [pracovat / běžet / jet ap.] na plné obrátky
pracovat, dělat něco intenzivně, s maximálním úsilím, naplno • vydávat nejvyšší, maximální výkon:
Organizační výbor soutěže pracuje na plné obrátky.
Obě družstva hrála na plné obrátky.
Klimatizace běží na plné obrátky.
Můj mozek jel na plné obrátky. Co budeme proboha dělat?
◊ to je, oč tu běží
to je zásadní, důležitá věc, otázka:
Opravdově pomoci, to je, oč tu běží.
Podle Hamletova výroku ze hry Williama Shakespeara Hamlet: Být či nebýt, to je, oč tu běží.
◊ (z něčeho) někomu běží mráz po zádech
1. cítí, prožívá (kvůli něčemu) velký strach:
Při vyprávění historky běžel mráz po zádech.
2. cítí, prožívá citové rozrušení, dojetí:
Když slyším její zpěv, běží mi mráz po zádech, jaká je to nádhera.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
