běženec
[bježenec]
(2. j. -nce, 3., 6. j. -nci, -ncovi, 5. j. -nče, 1. mn. -nci)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
člověk, který je na útěku ze své vlasti (zprav. kvůli špatné politické situaci, válce, hladomoru ap.) syn. uprchlík, utečenec:
kosovští běženci
běženci z Afghánistánu a Iráku
běženci prchající před válkou
příliv ilegálních běženců v daném státě s nepovoleným pobytem
záchytný tábor pro běžence
► běženkyně
[bježeŋkɪňe]
(2. j. -ně, 2. mn. -ň, -ní)
podstatné jméno rodu ženského
► zřídka běženka
[bježeŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
čečenská běženkyně
běženka žádající o azyl
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bježenec]
(2. j. -nce, 3., 6. j. -nci, -ncovi, 5. j. -nče, 1. mn. -nci)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
člověk, který je na útěku ze své vlasti (zprav. kvůli špatné politické situaci, válce, hladomoru ap.) syn. uprchlík, utečenec:
kosovští běženci
běženci z Afghánistánu a Iráku
běženci prchající před válkou
příliv ilegálních běženců v daném státě s nepovoleným pobytem
záchytný tábor pro běžence
► běženkyně
[bježeŋkɪňe]
(2. j. -ně, 2. mn. -ň, -ní)
podstatné jméno rodu ženského
► zřídka běženka
[bježeŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
čečenská běženkyně
běženka žádající o azyl
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)