bájivý
[baːjɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
vyznačující se smyšleností nebo nepravdivostí:
bájivé příběhy / historky
2.
vytvářející, tvořící smyšlené příběhy nebo nepravdy:
bájivý vypravěč
Je to nejbájivější politik, který kdy v pořadu vystoupil.
□ bájivá lhavost medicína, psychologie a psychiatrie
duševní porucha projevující se vyprávěním smyšlených příběhů, obvykle fantastických, o jejichž pravdivosti je postižený přesvědčen
syn. bájná lhavost
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːjɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
vyznačující se smyšleností nebo nepravdivostí:
bájivé příběhy / historky
2.
vytvářející, tvořící smyšlené příběhy nebo nepravdy:
bájivý vypravěč
Je to nejbájivější politik, který kdy v pořadu vystoupil.
□ bájivá lhavost medicína, psychologie a psychiatrie
duševní porucha projevující se vyprávěním smyšlených příběhů, obvykle fantastických, o jejichž pravdivosti je postižený přesvědčen
syn. bájná lhavost
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)