axiomatický
[ʔaksɪjomatɪckiː]
přídavné jméno
1. knižní
předem a bez důkazu přijímaný, považovaný za správný, nezpochybnitelný:
axiomatické tvrzení
Autor nesnáší diskusi, jen pronáší axiomatické úsudky.
2. matematika, logika
vztahující se k axiomu 2 (tvrzení deduktivní teorie) • založený na axiomu:
axiomatický systém
axiomatická metoda
axiomatická teorie množin
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔaksɪjomatɪckiː]
přídavné jméno
1. knižní
předem a bez důkazu přijímaný, považovaný za správný, nezpochybnitelný:
axiomatické tvrzení
Autor nesnáší diskusi, jen pronáší axiomatické úsudky.
2. matematika, logika
vztahující se k axiomu 2 (tvrzení deduktivní teorie) • založený na axiomu:
axiomatický systém
axiomatická metoda
axiomatická teorie množin
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)