autostylizace
[ʔa͡utostɪlɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.+lat.⟩
(do čeho)
podoba, do které osoba, zejména původce textu, promluvy, stylizuje sebe sama:
ironická autostylizace
básnická autostylizace
politikova autostylizace do pozice bojovníka za zájmy vlasti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utostɪlɪzace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.+lat.⟩
(do čeho)
podoba, do které osoba, zejména původce textu, promluvy, stylizuje sebe sama:
ironická autostylizace
básnická autostylizace
politikova autostylizace do pozice bojovníka za zájmy vlasti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)