autorizovaný
[ʔa͡utorɪzovaniː]
přídavné jméno
1.
mající autorizaci 1 (souhlas autora):
Česká verze románu vznikla z autorizovaného francouzského překladu.
Vyšla autorizovaná biografie prince Charlese.
Souborné autorizované vydání her V. Havla bylo doplněno řadou fotografií.
2.
mající autorizaci 2 (oprávnění k výkonu určité činnosti):
autorizovaný architekt / statik / účetní
autorizovaná prodejna / opravna
autorizovaný distributor zemního plynu
autorizovaný dealer mobilních telefonů
Zdravotní nezávadnost pitné vody sleduje autorizovaná laboratoř.
Přístroj byl testován ve státem autorizované zkušebně.
3.
úředně schválený, potvrzený:
autorizované výpisy z katastru nemovitostí
4.
(o elektronické operaci) ověřený, schválený k provedení • (o člověku) mající oprávnění k provedení elektronické operace:
autorizovaná platební transakce
Data jsou chráněna heslem a má k nim přístup pouze autorizovaný uživatel.
→ i autorizovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utorɪzovaniː]
přídavné jméno
1.
mající autorizaci 1 (souhlas autora):
Česká verze románu vznikla z autorizovaného francouzského překladu.
Vyšla autorizovaná biografie prince Charlese.
Souborné autorizované vydání her V. Havla bylo doplněno řadou fotografií.
2.
mající autorizaci 2 (oprávnění k výkonu určité činnosti):
autorizovaný architekt / statik / účetní
autorizovaná prodejna / opravna
autorizovaný distributor zemního plynu
autorizovaný dealer mobilních telefonů
Zdravotní nezávadnost pitné vody sleduje autorizovaná laboratoř.
Přístroj byl testován ve státem autorizované zkušebně.
3.
úředně schválený, potvrzený:
autorizované výpisy z katastru nemovitostí
4.
(o elektronické operaci) ověřený, schválený k provedení • (o člověku) mající oprávnění k provedení elektronické operace:
autorizovaná platební transakce
Data jsou chráněna heslem a má k nim přístup pouze autorizovaný uživatel.
→ i autorizovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)