autorizovat
[ʔa͡utorɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
1. (kdo autorizuje co)
dávat, dát souhlas autora nebo nositele autorských práv se zveřejněním v daném znění:
autorizovat článek
Autorka rukopis nikdy neautorizovala.
Rozhovor nebyl nikdy autorizován.
2. (kdo, co autorizuje koho4, co; koho4, co {k čemu; pro co})
vydávat, vydat oprávnění k výkonu určité činnosti, zprav. odborné:
Česká komora architektů letos autorizovala zhruba tři tisíce osob.
Firma autorizuje a školí servisní pracovníky.
Dílna je autorizována pro servis pneumatik.
Banka je autorizována k vydávání platebních karet.
3. (kdo autorizuje co; co čím; koho4 k čemu)
úředně schvalovat, schválit, potvrzovat, potvrdit určitou akci, dokument ap.:
Humanitární operaci autorizovala Rada bezpečnosti OSN.
Povinností ředitele televize je autorizovat vysílání.
Piloti byli autorizováni k sestřelení letadla.
Pravost dokladu byla autorizována ministerstvem zahraničí.
Zápis z jednání autorizoval svým podpisem každý člen shromáždění.
4. (kdo, co autorizuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
ověřovat, ověřit oprávnění k provedení elektronické operace:
autorizovat uživatele
autorizovat transakci
autorizovat platbu prostřednictvím SMS kódu
autorizovat přístup na server uživatelským jménem a heslem
Operaci je nutné autorizovat otiskem prstu.
přídavné jméno → i autorizovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utorɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
1. (kdo autorizuje co)
dávat, dát souhlas autora nebo nositele autorských práv se zveřejněním v daném znění:
autorizovat článek
Autorka rukopis nikdy neautorizovala.
Rozhovor nebyl nikdy autorizován.
2. (kdo, co autorizuje koho4, co; koho4, co {k čemu; pro co})
vydávat, vydat oprávnění k výkonu určité činnosti, zprav. odborné:
Česká komora architektů letos autorizovala zhruba tři tisíce osob.
Firma autorizuje a školí servisní pracovníky.
Dílna je autorizována pro servis pneumatik.
Banka je autorizována k vydávání platebních karet.
3. (kdo autorizuje co; co čím; koho4 k čemu)
úředně schvalovat, schválit, potvrzovat, potvrdit určitou akci, dokument ap.:
Humanitární operaci autorizovala Rada bezpečnosti OSN.
Povinností ředitele televize je autorizovat vysílání.
Piloti byli autorizováni k sestřelení letadla.
Pravost dokladu byla autorizována ministerstvem zahraničí.
Zápis z jednání autorizoval svým podpisem každý člen shromáždění.
4. (kdo, co autorizuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
ověřovat, ověřit oprávnění k provedení elektronické operace:
autorizovat uživatele
autorizovat transakci
autorizovat platbu prostřednictvím SMS kódu
autorizovat přístup na server uživatelským jménem a heslem
Operaci je nutné autorizovat otiskem prstu.
přídavné jméno → i autorizovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)