autopsie
[ʔa͡utopsɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1. knižní
vlastní poznání, vlastní zkušenost:
Literát ve svém psaní vychází z autopsie.
Autor si nic nevymýšlí, pouze popisuje svou autopsii.
2. medicína
otevření a prozkoumání těla zemřelého za účelem studia (nebo výuky), výzkumu nebo pro stanovení příčiny smrti syn. pitva:
forenzní autopsie
Lékaři přistoupili k autopsii mrtvoly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utopsɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1. knižní
vlastní poznání, vlastní zkušenost:
Literát ve svém psaní vychází z autopsie.
Autor si nic nevymýšlí, pouze popisuje svou autopsii.
2. medicína
otevření a prozkoumání těla zemřelého za účelem studia (nebo výuky), výzkumu nebo pro stanovení příčiny smrti syn. pitva:
forenzní autopsie
Lékaři přistoupili k autopsii mrtvoly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)