autopark
[ʔa͡utopark]
(2. j. -rku, 6. j. -rku, 6. mn. -rcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
soubor dopravních prostředků podniku, instituce ap., automobilový park:
firemní autopark
výměna vládního autoparku
modernizovat autopark
odprodat bývalý vojenský autopark
Majitel půjčovny musí svůj autopark udržovat v provozuschopném stavu.
2.
prostor, kde jsou přechovávány dopravní prostředky podniku, instituce ap. • útvar, který se věnuje jejich správě:
hlídaný autopark
výstavba autoparku v Průhonicích
technický pracovník autoparku
dispečer autoparku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utopark]
(2. j. -rku, 6. j. -rku, 6. mn. -rcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
soubor dopravních prostředků podniku, instituce ap., automobilový park:
firemní autopark
výměna vládního autoparku
modernizovat autopark
odprodat bývalý vojenský autopark
Majitel půjčovny musí svůj autopark udržovat v provozuschopném stavu.
2.
prostor, kde jsou přechovávány dopravní prostředky podniku, instituce ap. • útvar, který se věnuje jejich správě:
hlídaný autopark
výstavba autoparku v Průhonicích
technický pracovník autoparku
dispečer autoparku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)