autopilot
[ʔa͡utopɪlot]
(2. j. -ta, -tu, 3., 6. j. -tovi, -tu, 4. j. -ta, -t, 1. mn. -ti, -ty)
podstatné jméno rodu mužského životného i neživotného
⟨řec.+fr.⟩
automatické řídicí zařízení udržující dopravní prostředek (letadlo, plavidlo, raketoplán) v požadovaném kurzu, automatický pilot:
zapnout / vypnout autopilota
přepnout na autopilota
naprogramovat autopilota
Autopilot lze nastavit pro udržování konstantní výšky a kurzu.
V době katastrofy řídil boeing autopilot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utopɪlot]
(2. j. -ta, -tu, 3., 6. j. -tovi, -tu, 4. j. -ta, -t, 1. mn. -ti, -ty)
podstatné jméno rodu mužského životného i neživotného
⟨řec.+fr.⟩
automatické řídicí zařízení udržující dopravní prostředek (letadlo, plavidlo, raketoplán) v požadovaném kurzu, automatický pilot:
zapnout / vypnout autopilota
přepnout na autopilota
naprogramovat autopilota
Autopilot lze nastavit pro udržování konstantní výšky a kurzu.
V době katastrofy řídil boeing autopilot.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)