autíčko
[ʔa͡uťiːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
auto:
malé autíčko pro dvě osoby
Potřebuju autíčko na nákupy, abych s ním mohla všude zaparkovat.
2.
auto:
nablýskané historické autíčko
Koupil si pořádný autíčko.
3.
model automobilu, zprav. jako hračka:
autíčko na dálkové ovládání / na setrvačník / na baterie
šlapací autíčko
hrát si s autíčky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡uťiːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
auto:
malé autíčko pro dvě osoby
Potřebuju autíčko na nákupy, abych s ním mohla všude zaparkovat.
2.
auto:
nablýskané historické autíčko
Koupil si pořádný autíčko.
3.
model automobilu, zprav. jako hračka:
autíčko na dálkové ovládání / na setrvačník / na baterie
šlapací autíčko
hrát si s autíčky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)