auťák
[ʔa͡uťaːk]
(2. j. auťáku, 6. j. auťáku, 6. mn. auťácích, auťákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
automobil:
senzační auťák
nadupaný auťák
koupit ojetý auťák
► auťáček
[ʔa͡uťaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
Ukradli nám auťáček.
Koupil jsem pohodlný rodinný auťáček.
Žena má takový auťáček na nákupy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡uťaːk]
(2. j. auťáku, 6. j. auťáku, 6. mn. auťácích, auťákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
automobil:
senzační auťák
nadupaný auťák
koupit ojetý auťák
► auťáček
[ʔa͡uťaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
Ukradli nám auťáček.
Koupil jsem pohodlný rodinný auťáček.
Žena má takový auťáček na nákupy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)