audiozáznam
[ʔa͡udɪjozaːznam]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
záznam zvuku vytvořený nahrávací technikou, zvukový záznam syn. audionahrávka:
audiozáznam koncertu / vysílání rozhlasu
CD s audiozáznamem
pustit si / poslechnout si audiozáznam
Pořídili audiozáznam z jednání.
→ i audio I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡udɪjozaːznam]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
záznam zvuku vytvořený nahrávací technikou, zvukový záznam syn. audionahrávka:
audiozáznam koncertu / vysílání rozhlasu
CD s audiozáznamem
pustit si / poslechnout si audiozáznam
Pořídili audiozáznam z jednání.
Poznámka Používá se také víceslovná podoba audio záznam, v níž má část audio platnost přídavného jména.
→ i audio I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)