ofenziva
[ʔofenzɪva], [ʔofenziːva]
(2. j. -vy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
ofenzíva
[ʔofenziːva]
(2. j. -vy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
(při ozbrojeném, sportovním, názorovém aj. střetnutí) rozsáhlá útočná akce, útočná taktika • zvýšené úsilí vůbec syn. útok; op. defenziva, defenzíva 1:
rozsáhlá / silná ofenziva
diplomatická ofenziva
Jednotky zahájily mohutnou ofenzívu na západní frontě.
Osvobození země přinesla čtyřdenní pozemní ofenziva.
Hosté se vrhli do ofenzívy a zkušený záložník otočil skóre.
Automobilka směřuje k modelové ofenzivě a uvede na trh několik nových modelů.
2. profesní mluva: sport
(v kolektivních sportech) skupina hráčů v útoku, útočná řada syn. útok; op. defenziva, defenzíva 2:
Trenér posílil ofenzivu dvěma dalšími útočníky.
Klub hledá posilu do ofenzívy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔofenzɪva], [ʔofenziːva]
(2. j. -vy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
ofenzíva
[ʔofenziːva]
(2. j. -vy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
(při ozbrojeném, sportovním, názorovém aj. střetnutí) rozsáhlá útočná akce, útočná taktika • zvýšené úsilí vůbec syn. útok; op. defenziva, defenzíva 1:
rozsáhlá / silná ofenziva
diplomatická ofenziva
Jednotky zahájily mohutnou ofenzívu na západní frontě.
Osvobození země přinesla čtyřdenní pozemní ofenziva.
Hosté se vrhli do ofenzívy a zkušený záložník otočil skóre.
Automobilka směřuje k modelové ofenzivě a uvede na trh několik nových modelů.
2. profesní mluva: sport
(v kolektivních sportech) skupina hráčů v útoku, útočná řada syn. útok; op. defenziva, defenzíva 2:
Trenér posílil ofenzivu dvěma dalšími útočníky.
Klub hledá posilu do ofenzívy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)