defenzivně
[defenzɪvňe], [defenziːvňe]
(2. st. -něji)
příslovce
defenzívně
[defenziːvňe]
(2. st. -něji)
příslovce
defenzivním 1, obranným způsobem • se zaměřením na defenzivu 1 (odrážení útoků) syn. obranně; op. ofenzivně:
Hráli jsme příliš defenzivně.
Řidič jezdil defenzivně. opatrně
Policisté, kteří se chovali ryze defenzívně, byli brutálně napadeni.
Minimum inkasovaných branek je i důsledkem defenzivněji zaměřeného stylu mužstva.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[defenzɪvňe], [defenziːvňe]
(2. st. -něji)
příslovce
defenzívně
[defenziːvňe]
(2. st. -něji)
příslovce
defenzivním 1, obranným způsobem • se zaměřením na defenzivu 1 (odrážení útoků) syn. obranně; op. ofenzivně:
Hráli jsme příliš defenzivně.
Řidič jezdil defenzivně. opatrně
Policisté, kteří se chovali ryze defenzívně, byli brutálně napadeni.
Minimum inkasovaných branek je i důsledkem defenzivněji zaměřeného stylu mužstva.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)