atakovat
[ʔatakovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.⟩
1. (kdo atakuje koho4, co)
vojensky napadat, napadnout nepřítele, jeho území, útočit, zaútočit na něj:
Pruští vojáci atakovali císařské vojsko.
Izraelská armáda atakovala syrské území.
2. (kdo atakuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
agresivně (fyzicky, slovně ap.) napadat, napadnout, útočit, zaútočit na někoho, něco:
Opilý útočník ji slovně atakoval.
Fotbalista fyzicky atakoval hlavního rozhodčího.
Muž byl atakován nožem.
Auto bylo atakováno vandaly.
příd. jm. Atakovaný muž musel vyhledat lékaře.
3. (kdo, co atakuje koho4, co; koho4, co čím)
nepříjemně zasahovat, zasáhnout, zahlcovat, zahltit nadměrným množstvím, intenzitou ap.:
Atakovali ho neustálými dotazy.
Lidé začali atakovat radnici žádostmi o přidělení bytu.
Denně jsme atakováni reklamou.
Lidé v objektech u dálnice jsou atakováni hlukem.
Lesní porosty byly atakovány kůrovcem.
4. expresivní (co, kdo atakuje co)
přibližovat se, přiblížit se k nějakému mezníku, dosahovat, dosáhnout nějakého bodu, předělu:
Teploty atakují třicítku.
Ceny ropy atakují historická minima.
Nezaměstnanost atakuje hranici 11 procent.
Sportovec se pokusil atakovat světový rekord.
5. profesní mluva: sport (kdo atakuje co)
(v některých kolektivních sportech) provádět, provést útočnou akci syn. útočit 6, zaútočit:
Domácí atakovali branku soupeře.
Hráč atakoval koš.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔatakovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.⟩
1. (kdo atakuje koho4, co)
vojensky napadat, napadnout nepřítele, jeho území, útočit, zaútočit na něj:
Pruští vojáci atakovali císařské vojsko.
Izraelská armáda atakovala syrské území.
2. (kdo atakuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
agresivně (fyzicky, slovně ap.) napadat, napadnout, útočit, zaútočit na někoho, něco:
Opilý útočník ji slovně atakoval.
Fotbalista fyzicky atakoval hlavního rozhodčího.
Muž byl atakován nožem.
Auto bylo atakováno vandaly.
příd. jm. Atakovaný muž musel vyhledat lékaře.
3. (kdo, co atakuje koho4, co; koho4, co čím)
nepříjemně zasahovat, zasáhnout, zahlcovat, zahltit nadměrným množstvím, intenzitou ap.:
Atakovali ho neustálými dotazy.
Lidé začali atakovat radnici žádostmi o přidělení bytu.
Denně jsme atakováni reklamou.
Lidé v objektech u dálnice jsou atakováni hlukem.
Lesní porosty byly atakovány kůrovcem.
4. expresivní (co, kdo atakuje co)
přibližovat se, přiblížit se k nějakému mezníku, dosahovat, dosáhnout nějakého bodu, předělu:
Teploty atakují třicítku.
Ceny ropy atakují historická minima.
Nezaměstnanost atakuje hranici 11 procent.
Sportovec se pokusil atakovat světový rekord.
5. profesní mluva: sport (kdo atakuje co)
(v některých kolektivních sportech) provádět, provést útočnou akci syn. útočit 6, zaútočit:
Domácí atakovali branku soupeře.
Hráč atakoval koš.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)