askeze
[ʔaskeze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
odpírání si některých požitků, střídmý způsob života:
mít sklony k askezi
Dobrovolná askeze a skromnost je něco, co naší společnosti schází.
O špičkovém sportu se všeobecně soudí, že je to askeze.
přen. rozpočtová askeze omezení výdajů v rozpočtu
2.
(v křesťanství) soustavné cvičení se v tělesném odříkání a praktikování ctnostného způsobu života • (v některých mimokřesťanských náboženstvích) soustavné cvičení se v sebeovládání:
náboženská askeze
buddhistická askeze
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔaskeze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
odpírání si některých požitků, střídmý způsob života:
mít sklony k askezi
Dobrovolná askeze a skromnost je něco, co naší společnosti schází.
O špičkovém sportu se všeobecně soudí, že je to askeze.
přen. rozpočtová askeze omezení výdajů v rozpočtu
2.
(v křesťanství) soustavné cvičení se v tělesném odříkání a praktikování ctnostného způsobu života • (v některých mimokřesťanských náboženstvích) soustavné cvičení se v sebeovládání:
náboženská askeze
buddhistická askeze
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)