asfalt
[ʔasfalt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu, -tě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1.
lesklá černá živice používaná jako stavební a izolační materiál (na úpravu vozovek, k výrobě laků, izolačních hmot aj.):
výrobna asfaltu
cisterna plná horkého tekutého asfaltu
chodníky z litého asfaltu
izolační lepenky a pásy na bázi oxidovaného asfaltu
Během teplých dnů se roztéká asfalt na střechách a silnicích.
Mokré zdi byly kdysi natírány asfaltem.
2.
asfaltový povrch vozovky, chodníku ap.:
jízda po mokrém / kluzkém asfaltu
pokládka / frézování asfaltu
V asfaltu byly vyjeté koleje.
Většina maratonů se běhá po asfaltu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔasfalt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu, -tě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1.
lesklá černá živice používaná jako stavební a izolační materiál (na úpravu vozovek, k výrobě laků, izolačních hmot aj.):
výrobna asfaltu
cisterna plná horkého tekutého asfaltu
chodníky z litého asfaltu
izolační lepenky a pásy na bázi oxidovaného asfaltu
Během teplých dnů se roztéká asfalt na střechách a silnicích.
Mokré zdi byly kdysi natírány asfaltem.
2.
asfaltový povrch vozovky, chodníku ap.:
jízda po mokrém / kluzkém asfaltu
pokládka / frézování asfaltu
V asfaltu byly vyjeté koleje.
Většina maratonů se běhá po asfaltu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)