aromatický
[ʔaromatɪckiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -ičtější)
mající, vydávající aroma 1 (výraznou vůni) • obsahující přírodní nebo umělé vonné látky, voňavý, vonný:
aromatické látky
aromatické rostliny
aromatický olej
aromatická svíčka
silná aromatická káva
Má rád hodně aromatická vína.
Čerstvé bylinky jsou aromatičtější než sušené.
□ aromatická lampa
nádoba, zprav. keramická, do níž se pod misku s vonnou esencí umisťuje svíčka, aby se zahříváním uvolňovala vůně
syn. aromalampa
→ doklady v korpusu
2. chemie
(o chemických sloučeninách)
obsahující v molekule aromatický kruh op. alifatický:
aromatické sloučeniny
aromatické uhlovodíky
rakovinotvorné aromatické aminy
□ aromatický kruh chemie
uspořádání atomů v nenasycené cyklické molekule se zvýšenou chemickou stabilitou a zvláštní reaktivitou
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔaromatɪckiː]
přídavné jméno
1. (2. st. -ičtější)
mající, vydávající aroma 1 (výraznou vůni) • obsahující přírodní nebo umělé vonné látky, voňavý, vonný:
aromatické látky
aromatické rostliny
aromatický olej
aromatická svíčka
silná aromatická káva
Má rád hodně aromatická vína.
Čerstvé bylinky jsou aromatičtější než sušené.
□ aromatická lampa
nádoba, zprav. keramická, do níž se pod misku s vonnou esencí umisťuje svíčka, aby se zahříváním uvolňovala vůně
syn. aromalampa
→ doklady v korpusu
2. chemie
(o chemických sloučeninách)
obsahující v molekule aromatický kruh op. alifatický:
aromatické sloučeniny
aromatické uhlovodíky
rakovinotvorné aromatické aminy
□ aromatický kruh chemie
uspořádání atomů v nenasycené cyklické molekule se zvýšenou chemickou stabilitou a zvláštní reaktivitou
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)