arogantní
[ʔarogantňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨lat.⟩
(vůči komu; ke komu)
bezohledně se povyšující nad ostatní, sebevědomě projevující svoji důležitost • svědčící o tom:
namyšlený a arogantní člověk
arogantní úředník
arogantní chování / vystupování
arogantní jednání vlády
Hovořil pohrdlivým, arogantním tónem.
Byl arogantní vůči personálu.
Vláda je arogantní ke svým voličům.
Patřil mezi nejarogantnější politiky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarogantňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨lat.⟩
(vůči komu; ke komu)
bezohledně se povyšující nad ostatní, sebevědomě projevující svoji důležitost • svědčící o tom:
namyšlený a arogantní člověk
arogantní úředník
arogantní chování / vystupování
arogantní jednání vlády
Hovořil pohrdlivým, arogantním tónem.
Byl arogantní vůči personálu.
Vláda je arogantní ke svým voličům.
Patřil mezi nejarogantnější politiky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)