aroma
[ʔaroma]
(2. j. -atu, 6. j. -atu)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
aroma
[ʔaroma]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
1.
výrazná, typická a zprav. příjemná vůně:
jemné / pronikavé aroma
silné / slabé aroma čaje
aroma vína
uchovávat si / ztrácet aroma
Doutníky vydávaly intenzivní aroma.
Ucítil aroma kávy / tabáku.
Olivový olej uvolňuje výrazné aroma.
2.
přírodní nebo umělá látka přidávaná do výrobků k dodání vůně, chuti:
minerálka ochucená přírodními aromaty
přírodní mýdlo obohacené o levandulové aroma
Do těsta přidala rumové aroma.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔaroma]
(2. j. -atu, 6. j. -atu)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
aroma
[ʔaroma]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
1.
výrazná, typická a zprav. příjemná vůně:
jemné / pronikavé aroma
silné / slabé aroma čaje
aroma vína
uchovávat si / ztrácet aroma
Doutníky vydávaly intenzivní aroma.
Ucítil aroma kávy / tabáku.
Olivový olej uvolňuje výrazné aroma.
2.
přírodní nebo umělá látka přidávaná do výrobků k dodání vůně, chuti:
minerálka ochucená přírodními aromaty
přírodní mýdlo obohacené o levandulové aroma
Do těsta přidala rumové aroma.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)