aristotelský
[ʔarɪstotelskiː]
přídavné jméno
⟨VJ⟩
aristotelovský
[ʔarɪstotelofskiː]
přídavné jméno
⟨VJ⟩
vztahující se k Aristotelovi • jsoucí v duchu jeho tvorby:
Studoval aristotelskou filozofii.
Aristotelovská logika po dlouhá staletí určovala naše myšlení.
Spravedlnost je v klasické aristotelské etice nejdůležitější ctnost ve vztahu ke společnosti.
Svou rozpravu založila na srovnání platónského a aristotelského pojetí lidského poznání od antiky po Komenského dobu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarɪstotelskiː]
přídavné jméno
⟨VJ⟩
aristotelovský
[ʔarɪstotelofskiː]
přídavné jméno
⟨VJ⟩
vztahující se k Aristotelovi • jsoucí v duchu jeho tvorby:
Studoval aristotelskou filozofii.
Aristotelovská logika po dlouhá staletí určovala naše myšlení.
Spravedlnost je v klasické aristotelské etice nejdůležitější ctnost ve vztahu ke společnosti.
Svou rozpravu založila na srovnání platónského a aristotelského pojetí lidského poznání od antiky po Komenského dobu.
Poznámka Podle starořeckého filozofa Aristotela (384–322 př. n. l.).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)