archiv
[ʔarxɪf], [ʔarxiːf], 2. j. [ʔarxɪvu], [ʔarxiːvu]
(2. j. -vu, 6. j. -vu, -vě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
archív
[ʔarxiːf], 2. j. [ʔarxiːvu]
(2. j. -vu, 6. j. -vu, -vě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
1.
systematicky utříděný soubor písemných materiálů a dalších předmětů dokumentární povahy majících historický, kulturní aj. význam:
archiv článků / fotografií
digitální archiv filmů
dokumenty z policejního archivu
nahrávky z hudebního archivu
Spravoval městský archiv.
Uložil spis do archivu.
Pergamen byl objeven v archivu.
Tvůrci pořadu hledali materiály v televizním archivu.
2.
instituce určená k shromažďování a uchovávání těchto materiálů a předmětů:
Státní okresní archiv v Olomouci
Národní filmový archiv
sbírky Literárního archivu Památníku národního písemnictví
Vojenský ústřední archiv
Pracoval v archivu Akademie věd.
Knihovny a archivy shromažďující genealogické informace zaznamenávají rostoucí zájem o rodokmeny.
3.
budova nebo místnost, kde jsou uloženy tyto materiály a předměty:
Strávil několik dní v archivu.
Umožnili mu přístup do archivu.
V objektu jsou archivy a restaurátorské dílny.
4.
prostor, prostory k dlouhodobému uskladnění kvalitního vína za účelem uchování nebo dalšího zlepšení jeho vlastností • sbírka takto uskladněného vína:
vinný archiv
Měl doma vlastní archiv vín.
5. počítače a IT
datový soubor zprav. v komprimované podobě, vytvořený k zálohování, odeslání e-mailem ap.:
zabalit soubor do archivu
rozbalit zkomprimovaný archiv
vytvořit archiv z více souborů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarxɪf], [ʔarxiːf], 2. j. [ʔarxɪvu], [ʔarxiːvu]
(2. j. -vu, 6. j. -vu, -vě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
archív
[ʔarxiːf], 2. j. [ʔarxiːvu]
(2. j. -vu, 6. j. -vu, -vě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.<řec.⟩
1.
systematicky utříděný soubor písemných materiálů a dalších předmětů dokumentární povahy majících historický, kulturní aj. význam:
archiv článků / fotografií
digitální archiv filmů
dokumenty z policejního archivu
nahrávky z hudebního archivu
Spravoval městský archiv.
Uložil spis do archivu.
Pergamen byl objeven v archivu.
Tvůrci pořadu hledali materiály v televizním archivu.
2.
instituce určená k shromažďování a uchovávání těchto materiálů a předmětů:
Státní okresní archiv v Olomouci
Národní filmový archiv
sbírky Literárního archivu Památníku národního písemnictví
Vojenský ústřední archiv
Pracoval v archivu Akademie věd.
Knihovny a archivy shromažďující genealogické informace zaznamenávají rostoucí zájem o rodokmeny.
3.
budova nebo místnost, kde jsou uloženy tyto materiály a předměty:
Strávil několik dní v archivu.
Umožnili mu přístup do archivu.
V objektu jsou archivy a restaurátorské dílny.
4.
prostor, prostory k dlouhodobému uskladnění kvalitního vína za účelem uchování nebo dalšího zlepšení jeho vlastností • sbírka takto uskladněného vína:
vinný archiv
Měl doma vlastní archiv vín.
5. počítače a IT
datový soubor zprav. v komprimované podobě, vytvořený k zálohování, odeslání e-mailem ap.:
zabalit soubor do archivu
rozbalit zkomprimovaný archiv
vytvořit archiv z více souborů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)