archaizovat
[ʔarxajɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. (ne)archaizuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
(kdo archaizuje co; co čím)
dodávat nějakému jevu, zejména jazykovému projevu, archaický 1, starobylý ráz, charakter:
archaizovat jazyk
Autor v románu zvolil současný jazyk, který jemně archaizuje posuny slovosledu a dobovými idiomy.
příd. jm. Text byl přeložen do archaizované češtiny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarxajɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. (ne)archaizuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
(kdo archaizuje co; co čím)
dodávat nějakému jevu, zejména jazykovému projevu, archaický 1, starobylý ráz, charakter:
archaizovat jazyk
Autor v románu zvolil současný jazyk, který jemně archaizuje posuny slovosledu a dobovými idiomy.
příd. jm. Text byl přeložen do archaizované češtiny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)