apríl
[ʔapriːl]
(2. j. -lu, -la, 4. j. -l, živ. -la, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1. kolokviální vyšší
čtvrtý měsíc kalendářního roku syn. duben:
Začíná turistická sezona, ale počasí připomíná spíše apríl.
První apríl je odjakživa svátek bláznů a lidé si navzájem tropí různé žerty.
2.
první duben:
Narodil se na apríla.
Rozhodli se, že na letošního apríla určitě někoho napálí.
3.
žert na něčí účet provedený zejména prvního dubna:
Myslela jsem, že jde o apríl.
Nejdřív jsme si říkali, že je to apríl, ale pak jsme byli v šoku, protože to byla pravda.
◊ vyvést / vyvádět někoho aprílem
udělat si, dělat si z někoho legraci, zejména prvního dubna:
Letos se mi nepovedlo nikoho vyvést aprílem, to mě mrzí.
Vtipálkové dnes budou moci opět uplatnit invenci, až budou své okolí vyvádět aprílem.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapriːl]
(2. j. -lu, -la, 4. j. -l, živ. -la, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čtvrtý měsíc kalendářního roku syn. duben:
Začíná turistická sezona, ale počasí připomíná spíše apríl.
První apríl je odjakživa svátek bláznů a lidé si navzájem tropí různé žerty.
2.
první duben:
Narodil se na apríla.
Rozhodli se, že na letošního apríla určitě někoho napálí.
3.
žert na něčí účet provedený zejména prvního dubna:
Myslela jsem, že jde o apríl.
Nejdřív jsme si říkali, že je to apríl, ale pak jsme byli v šoku, protože to byla pravda.
◊ vyvést / vyvádět někoho aprílem
udělat si, dělat si z někoho legraci, zejména prvního dubna:
Letos se mi nepovedlo nikoho vyvést aprílem, to mě mrzí.
Vtipálkové dnes budou moci opět uplatnit invenci, až budou své okolí vyvádět aprílem.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)