apolitický
[ʔapolɪtɪckiː]
přídavné jméno
⟨~řec.⟩
1.
nepodléhající politickým vlivům, politicky nestranný:
apolitický postoj
apolitické rozhodnutí
Státní správa by měla být apolitická.
Premiérem úřednické vlády byl apolitický odborník.
2. (2. st. -ičtější)
neprojevující zájem o politiku, o politické dění, nezabývající se tím:
apolitický člověk
V době normalizace volili někteří písničkáři apolitičtější témata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapolɪtɪckiː]
přídavné jméno
⟨~řec.⟩
1.
nepodléhající politickým vlivům, politicky nestranný:
apolitický postoj
apolitické rozhodnutí
Státní správa by měla být apolitická.
Premiérem úřednické vlády byl apolitický odborník.
2. (2. st. -ičtější)
neprojevující zájem o politiku, o politické dění, nezabývající se tím:
apolitický člověk
V době normalizace volili někteří písničkáři apolitičtější témata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)