apatie
[ʔapatɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
nechuť reagovat na okolní společenské jevy projevující se lhostejností, nezájmem a pasivitou:
politická apatie
apatie voličů / veřejnosti
všeobecná apatie a nezájem lidí o veřejné záležitosti
Ve společnosti vládne apatie.
Žijeme v atmosféře apatie.
2. medicína, psychologie a psychiatrie
nedostatek emocí a motivace k činnosti projevující se netečností a nezájmem o okolní svět:
upadnout do apatie
Příznakem nemoci je naprostá apatie.
Těžký šok se projevuje výraznou apatií postiženého.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapatɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
nechuť reagovat na okolní společenské jevy projevující se lhostejností, nezájmem a pasivitou:
politická apatie
apatie voličů / veřejnosti
všeobecná apatie a nezájem lidí o veřejné záležitosti
Ve společnosti vládne apatie.
Žijeme v atmosféře apatie.
2. medicína, psychologie a psychiatrie
nedostatek emocí a motivace k činnosti projevující se netečností a nezájmem o okolní svět:
upadnout do apatie
Příznakem nemoci je naprostá apatie.
Těžký šok se projevuje výraznou apatií postiženého.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)