antipod II
[ʔantɪpot], 2. j. [ʔantɪpodu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
knižní
jev, skutečnost, které mají zásadně odlišnou, opačnou vlastnost, charakteristiku, protiklad:
Hereze je antipodem ortodoxie.
Světlé okamžiky mají antipod v hořkých momentech.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔantɪpot], 2. j. [ʔantɪpodu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
knižní
jev, skutečnost, které mají zásadně odlišnou, opačnou vlastnost, charakteristiku, protiklad:
Hereze je antipodem ortodoxie.
Světlé okamžiky mají antipod v hořkých momentech.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)