antipatie
[ʔantɪpatɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
(ke komu, k čemu; vůči komu, vůči čemu; mezi kým)
záporný postoj (někdy neodůvodněný) k osobám, věcem, činnostem op. sympatie:
silné antipatie
antipatie mezi majiteli a nájemníky domu
projev antipatie k totalitnímu režimu
Nedokázali v sobě potlačit osobní antipatie k prezidentovi.
V zemi roste antipatie vůči přistěhovalcům.
Neskrýval své antipatie vůči opozici.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔantɪpatɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
(ke komu, k čemu; vůči komu, vůči čemu; mezi kým)
záporný postoj (někdy neodůvodněný) k osobám, věcem, činnostem op. sympatie:
silné antipatie
antipatie mezi majiteli a nájemníky domu
projev antipatie k totalitnímu režimu
Nedokázali v sobě potlačit osobní antipatie k prezidentovi.
V zemi roste antipatie vůči přistěhovalcům.
Neskrýval své antipatie vůči opozici.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)