antagonistický I
[ʔantagonɪstɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
zřídka antagonický
[ʔantagonɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨~řec.⟩
1.
založený na antagonismu 1 (nesmiřitelném rozdílu, protikladu) • vyznačující se antagonismem, protikladný, protichůdný:
antagonistické ideologie
antagonistické národnostní rozpory
antagonistický protiklad mezi dobrem a zlem
antagonistický vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
V době studené války byl svět rozdělen na dva antagonické tábory.
I nejantagonističtější politické strany naleznou ve svých programech body, ve kterých se mohou shodnout.
2.
založený na nepřátelském postoji • vyznačující se tím, nepřátelský:
antagonistické / antagonické chování
antagonistické projevy jedince
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔantagonɪstɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
zřídka antagonický
[ʔantagonɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨~řec.⟩
1.
založený na antagonismu 1 (nesmiřitelném rozdílu, protikladu) • vyznačující se antagonismem, protikladný, protichůdný:
antagonistické ideologie
antagonistické národnostní rozpory
antagonistický protiklad mezi dobrem a zlem
antagonistický vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
V době studené války byl svět rozdělen na dva antagonické tábory.
I nejantagonističtější politické strany naleznou ve svých programech body, ve kterých se mohou shodnout.
2.
založený na nepřátelském postoji • vyznačující se tím, nepřátelský:
antagonistické / antagonické chování
antagonistické projevy jedince
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)