antagonisticky
[ʔantagonɪstɪckɪ]
(2. st. -ičtěji)
příslovce
antagonicky
[ʔantagonɪckɪ]
(2. st. -ičtěji)
příslovce
příznačně, charakteristicky pro antagonismus 1 (nesmiřitelný rozdíl, protiklad), protikladně, protichůdně:
antagonisticky vyhrocené názory / postoje
antagonisticky polarizovaná vrcholová politika
Zaměstnavatelé a zaměstnanci mají někdy antagonisticky rozdílné zájmy.
Některé skupiny stojí až antagonisticky proti sobě.
Pozice obou stran před summitem vypadaly spíš antagonicky než spojenecky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔantagonɪstɪckɪ]
(2. st. -ičtěji)
příslovce
antagonicky
[ʔantagonɪckɪ]
(2. st. -ičtěji)
příslovce
příznačně, charakteristicky pro antagonismus 1 (nesmiřitelný rozdíl, protiklad), protikladně, protichůdně:
antagonisticky vyhrocené názory / postoje
antagonisticky polarizovaná vrcholová politika
Zaměstnavatelé a zaměstnanci mají někdy antagonisticky rozdílné zájmy.
Některé skupiny stojí až antagonisticky proti sobě.
Pozice obou stran před summitem vypadaly spíš antagonicky než spojenecky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)