anorektik
[ʔanorektɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
(mentální) anorektik
kdo trpí anorexií 1 (poruchou příjmu potravy):
léčit anorektiky
Anorektici předstírají příjem potravy.
K anorexii mají větší sklony ženy, mentálních anorektiků je velmi málo.
► anorektička
[ʔanorektɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
(mentální) anorektička
vyzáblá / podvyživená anorektička
Mentální anorektičky snižují množství jídla až do naprostého minima.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanorektɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
(mentální) anorektik
kdo trpí anorexií 1 (poruchou příjmu potravy):
léčit anorektiky
Anorektici předstírají příjem potravy.
K anorexii mají větší sklony ženy, mentálních anorektiků je velmi málo.
► anorektička
[ʔanorektɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
(mentální) anorektička
vyzáblá / podvyživená anorektička
Mentální anorektičky snižují množství jídla až do naprostého minima.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)