anomický
[ʔanomɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k anomii 1 (stavu rozkladu sociálního řádu):
anomické rysy americké kultury
Anomická situace může vzniknout, když se zhroutí ekonomika nebo když je jedna kultura zničena druhou.
2.
vztahující se k anomii 2 (stavu nedostatečné sociální integrace jedince) • příznačný, charakteristický pro anomii:
anomické pocity
anomický stav mysli
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanomɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k anomii 1 (stavu rozkladu sociálního řádu):
anomické rysy americké kultury
Anomická situace může vzniknout, když se zhroutí ekonomika nebo když je jedna kultura zničena druhou.
2.
vztahující se k anomii 2 (stavu nedostatečné sociální integrace jedince) • příznačný, charakteristický pro anomii:
anomické pocity
anomický stav mysli
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)