anion
[ʔanɪjon]
(2. j. -ntu, 6. j. -ntu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
aniont
[ʔanɪjont]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
záporně nabitá částice, která vznikla z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly získáním jednoho nebo více elektronů op. kation, kationt:
chloridové / hydroxidové anionty
anion jodu
anionty fluoru
Organické anionty jsou meziprodukty metabolismu.
Záporně nabité anionty jsou přitahovány ke kladně nabité anodě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanɪjon]
(2. j. -ntu, 6. j. -ntu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
aniont
[ʔanɪjont]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
fyzika, chemie
záporně nabitá částice, která vznikla z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly získáním jednoho nebo více elektronů op. kation, kationt:
chloridové / hydroxidové anionty
anion jodu
anionty fluoru
Organické anionty jsou meziprodukty metabolismu.
Záporně nabité anionty jsou přitahovány ke kladně nabité anodě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)