anektovat
[ʔanektovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
(kdo anektuje co)
násilně zabírat, zabrat cizí státní území, připojovat, připojit ho k jinému státu:
anektovat cizí území
Hitler v roce 1938 anektoval Rakousko.
Argentina se v roce 1982 pokusila anektovat Falklandské ostrovy.
Východní Timor byl v 70. letech anektován Indonésií.
podst. jm. anektování pohraničního území nacisty
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanektovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
(kdo anektuje co)
násilně zabírat, zabrat cizí státní území, připojovat, připojit ho k jinému státu:
anektovat cizí území
Hitler v roce 1938 anektoval Rakousko.
Argentina se v roce 1982 pokusila anektovat Falklandské ostrovy.
Východní Timor byl v 70. letech anektován Indonésií.
podst. jm. anektování pohraničního území nacisty
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)