andělíčkářka
[ʔanďeliːčkaːř̥ka], 2. mn. [ʔanďeliːčkaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
historické
žena, která pomáhá od nechtěného těhotenství, provádí nelegální potraty:
Babky andělíčkářky znaly dobře účinky jalovce.
Na pomoc andělíčkářek se už české ženy dávno nespoléhají.
→ andělíčkář
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanďeliːčkaːř̥ka], 2. mn. [ʔanďeliːčkaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
historické
žena, která pomáhá od nechtěného těhotenství, provádí nelegální potraty:
Babky andělíčkářky znaly dobře účinky jalovce.
Na pomoc andělíčkářek se už české ženy dávno nespoléhají.
→ andělíčkář
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)