anabáze
[ʔanabaːze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
dlouhé a namáhavé vojenské tažení • dlouhý a namáhavý návrat z boje:
sibiřská anabáze československých legií
Ve svých zápiscích vylíčil jednu z typických anabází českého vojáka za první světové války.
Veterán druhé světové války má za sebou velkou válečnou anabázi.
Můj tatínek prošel jako voják československých legií celou anabázi Ruskem.
2. expresivní
náročné putování, cesta provázená obtížemi • složité zařizování něčeho (na několika místech ap.):
strastiplná cestovatelská anabáze
anabáze se sháněním peněz
absolvovat anabázi na policii
Museli projít zdlouhavou anabází shánění nejrůznějších dokladů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔanabaːze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
dlouhé a namáhavé vojenské tažení • dlouhý a namáhavý návrat z boje:
sibiřská anabáze československých legií
Ve svých zápiscích vylíčil jednu z typických anabází českého vojáka za první světové války.
Veterán druhé světové války má za sebou velkou válečnou anabázi.
Můj tatínek prošel jako voják československých legií celou anabázi Ruskem.
2. expresivní
náročné putování, cesta provázená obtížemi • složité zařizování něčeho (na několika místech ap.):
strastiplná cestovatelská anabáze
anabáze se sháněním peněz
absolvovat anabázi na policii
Museli projít zdlouhavou anabází shánění nejrůznějších dokladů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)