amplifikace
[ʔamplɪfɪkace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
(čeho)
1. odborné
zesilování, zesílení (elektrického) signálu prostřednictvím elektronického zařízení:
Skladba zazněla v akustické podobě bez amplifikace.
Mluvené slovo bylo zesílené amplifikací.
2. biologie
zmnožování, zmnožení vybraných úseků řetězce DNA laboratorními metodami za účelem studia struktury DNA ap.:
amplifikace fragmentů DNA
enzymová amplifikace
amplifikace pomocí polymerázové řetězové reakce
3. knižní
zesilování, zesílení, zvětšování, zvětšení určitého jevu, problému ap.:
Pozemní vojenská akce by mohla vyvolat amplifikaci migrační vlny z oblasti konfliktu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔamplɪfɪkace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
(čeho)
1. odborné
zesilování, zesílení (elektrického) signálu prostřednictvím elektronického zařízení:
Skladba zazněla v akustické podobě bez amplifikace.
Mluvené slovo bylo zesílené amplifikací.
2. biologie
zmnožování, zmnožení vybraných úseků řetězce DNA laboratorními metodami za účelem studia struktury DNA ap.:
amplifikace fragmentů DNA
enzymová amplifikace
amplifikace pomocí polymerázové řetězové reakce
3. knižní
zesilování, zesílení, zvětšování, zvětšení určitého jevu, problému ap.:
Pozemní vojenská akce by mohla vyvolat amplifikaci migrační vlny z oblasti konfliktu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)