ambulantní
[ʔambulantňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
vztahující se k ambulanci 1 (zdravotnickému zařízení) • poskytovaný v ambulanci:
ambulantní péče
ambulantní vůz
ambulantní pacienti docházející na léčení do ambulance
ambulantní zařízení pro toxikomany
vyšetření u ambulantního specialisty
Operace šedého zákalu je ambulantní zákrok.
2.
nemající pevně určené stanoviště, měnící místo, pojízdný:
V obci chybí obchod se základními potravinami, dvakrát týdně tam proto jezdí ambulantní prodejna.
Obec zajišťuje ambulantní svoz odpadu. zajišťovaný na určených místech svozovým vozidlem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔambulantňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
vztahující se k ambulanci 1 (zdravotnickému zařízení) • poskytovaný v ambulanci:
ambulantní péče
ambulantní vůz
ambulantní pacienti docházející na léčení do ambulance
ambulantní zařízení pro toxikomany
vyšetření u ambulantního specialisty
Operace šedého zákalu je ambulantní zákrok.
2.
nemající pevně určené stanoviště, měnící místo, pojízdný:
V obci chybí obchod se základními potravinami, dvakrát týdně tam proto jezdí ambulantní prodejna.
Obec zajišťuje ambulantní svoz odpadu. zajišťovaný na určených místech svozovým vozidlem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)