amatérství
[ʔamateːrstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
vykonávání umělecké, sportovní, vědecké, řemeslné aj. činnosti ze záliby, ve volném čase a zprav. bez nároku na finanční odměnu syn. amatérismus, amatérizmus 1; op. profesionalismus, profesionalizmus:
Kapela se posunula od amatérství k profesionalitě.
Podmínkou účasti v soutěži bylo amatérství závodníků.
2. zprav. hanlivé
přístup k nějaké činnosti nebo její provedení bez potřebných znalostí a schopností, nekompetentně, nekvalitně, neprofesionálně syn. amatérismus, amatérizmus 2, diletantství; op. profesionalita:
politické amatérství
Pád vánočního smrku nezpůsobil poryv větru, ale amatérství při jeho zajištění.
Z týmu čiší bezradnost a amatérství.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔamateːrstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
vykonávání umělecké, sportovní, vědecké, řemeslné aj. činnosti ze záliby, ve volném čase a zprav. bez nároku na finanční odměnu syn. amatérismus, amatérizmus 1; op. profesionalismus, profesionalizmus:
Kapela se posunula od amatérství k profesionalitě.
Podmínkou účasti v soutěži bylo amatérství závodníků.
2. zprav. hanlivé
přístup k nějaké činnosti nebo její provedení bez potřebných znalostí a schopností, nekompetentně, nekvalitně, neprofesionálně syn. amatérismus, amatérizmus 2, diletantství; op. profesionalita:
politické amatérství
Pád vánočního smrku nezpůsobil poryv větru, ale amatérství při jeho zajištění.
Z týmu čiší bezradnost a amatérství.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)