alpinista
[ʔalpɪnɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo se věnuje alpinismu:
zkušený alpinista
výprava alpinistů
Alpinista zdolal sedm nejvyšších vrcholů světa.
Během sestupu z alpského vrcholu zahynuli čtyři alpinisté.
◊ rektální alpinista hanlivé
kdo si nápadně úslužným chováním, jednáním, lichocením zajišťuje u někoho kariérní postup, výhody ap.:
Je obklopen pochlebovači a rektálními alpinisty, kteří ho jen plácají po zádech a říkají, že všechno je v pořádku.
→ doklady v korpusu
► alpinistka
[ʔalpɪnɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Zkušená alpinistka má za sebou již tři osmitisícové vrcholy bez kyslíkové pomoci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔalpɪnɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo se věnuje alpinismu:
zkušený alpinista
výprava alpinistů
Alpinista zdolal sedm nejvyšších vrcholů světa.
Během sestupu z alpského vrcholu zahynuli čtyři alpinisté.
◊ rektální alpinista hanlivé
kdo si nápadně úslužným chováním, jednáním, lichocením zajišťuje u někoho kariérní postup, výhody ap.:
Je obklopen pochlebovači a rektálními alpinisty, kteří ho jen plácají po zádech a říkají, že všechno je v pořádku.
→ doklady v korpusu
► alpinistka
[ʔalpɪnɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Zkušená alpinistka má za sebou již tři osmitisícové vrcholy bez kyslíkové pomoci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)