alogismus
[ʔalogɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
knižní
alogizmus
[ʔalogɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
knižní
1.
alogický, nesmyslný ráz, charakter syn. alogičnost 1, nelogičnost; op. logičnost:
Básník tvoří krátké skladby, jimiž jako by předvídal alogismus moderní poezie.
2.
alogická, nesmyslná skutečnost, jev syn. alogičnost 2, nelogičnost:
alogismy v ději románu
sen plný alogismů
Scénář je přeplněn různými alogismy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔalogɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
knižní
alogizmus
[ʔalogɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨~řec.⟩
knižní
1.
alogický, nesmyslný ráz, charakter syn. alogičnost 1, nelogičnost; op. logičnost:
Básník tvoří krátké skladby, jimiž jako by předvídal alogismus moderní poezie.
2.
alogická, nesmyslná skutečnost, jev syn. alogičnost 2, nelogičnost:
alogismy v ději románu
sen plný alogismů
Scénář je přeplněn různými alogismy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)