ajznboňák
[ʔajznboňaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.⟩
zastaralé kolokv.
pracovník v železniční dopravě syn. železničář:
Děda byl ajznboňák, proto mám k lokomotivám blízko.
► ajznboňačka
[ʔajznboňačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Matka byla ajznboňačka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔajznboňaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.⟩
zastaralé kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pracovník v železniční dopravě syn. železničář:
Děda byl ajznboňák, proto mám k lokomotivám blízko.
► ajznboňačka
[ʔajznboňačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Matka byla ajznboňačka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)